Brněnská přehrada a okolí
průvodce kouzelnými místy

Hopsa, hopsa

S Prušáky zažili vesničané všelijaké příhody. Lidé neuměli německy a vojáci zase česky. I když každý trochu něco znal, někdy to stejně nebylo nic platné.

Tak třeba jednou v Bystrci. Na statek, kde bydlela jedna stará babička, přišel voják a něco chtěl. A protože trochu něco pochytil, spustil: "Hopsa, hopsa!". Babička se divila, proč by měla tancovat, a proto kroutila hlavou, že ne. Ale voják byl velmi netrpělivý a znovu opakoval: "Hopsa, hopsa!". Babička se už trochu bála, a tak začala zpívat a tancovat. Prušák zůstal udiveně stát, díval se, co to je, ale pak jí vzal za ruku, odvedl ke koni a ukázal mu na hubu a zase: "Hopsa, hopsa!".

Teď teprve pochopila, co chtěl. "Ovsa?" zeptala se vojáka.

Ten se radostně usmál a přikývl. I babičce se ulevilo. Dala mu trochu ovsa pro koně a oba si oddechli, že se konečně domluvili.

Pozn.: Text byl stažen ze stránek o Bystrci pana Kováře (www.bystrc.net).