Brněnská přehrada
Úvodní stránka

Brněnská přehrada a okolí
průvodce kouzelnými místy

Bystrcký kostel
Brněnská přehrada
ski,tur,cyklo
Autor:
Robert Vystrčil
Brno-Bystrc
info@prygl.net
Doporučuji:
Brněnský plenér - sochy na Brněnské přehradě
Ubytování v okolí Brněnské přehrady
reklama reklama

Kniha Hrad Veveří a Veverská Bítýška (J. Škára, 1923)

(← zpět na přehled historických knih)

  • Propagační publikace Zemského cizineckého svazu v Brně číslo 9.
  • Autor: J. Škára (viz dále).
  • Vydal: Zemský cizinecký svaz v Brně, Náměstí svobody č. 21, v roce 1923.
  • Rukopis prohlédl profesor Dr. Alois Gregor.
  • Tisk původní knihy provedla knihtiskárna A. Šmerek a spol. v Brně.
foto
Obálka knihy Hrad Veveří a Veverská Bítýška z roku 1923. Nakreslil akad. malíř Bohdan Chlad.

Na této stránce najdete jako ukázku (citaci) přepis textu úvodní kapitoly knihy. Text je zachován v původní podobě. Přiloženy jsou autentické fotografie z knihy, s provedenou mírnou retuší (takovou, která by jen měla přiblížit vzhled fotky originálu).

Obsah knihy

  • Úvod a popis hradu
  • O původu a jménu hradu Veveří
  • Historie hradu Veveří
  • Kaple Matky Boží
  • Veverská Bítýška
  • Z dějin městečka Veverské Bítýšky
  • Škola ve Veverské Bítýšce
  • Lékaři
  • Kostel a fara
  • Údolím Bílého potoka
  • Lesy nad Chudčicemi do Obory
  • Vycházky a výlety

O autorovi knihy a autorovi doprovodné kresby

V samotné knize je její autor vytištěn jako J. Škára. Ve vydání, ze kterého jsem čerpal, je tužkou připsáno jméno Jaroslav. Toto autorovo křestní jméno uvádí i Moravská zemská knihovna nebo např. publikace Nemovité kulturní památky jižní Moravy (J. Machová, 2000). V tom případě by autorem byl Ing. Jaroslav Josef Škára (1903-1942). Ten se podle encyklopedie.brna.cz narodil 14. března 1903 v brněnském Králově Poli a zemřel 21. května 1942 v koncentračním táboře v Osvětimi. Byl starostou Sokola a účastníkem protifašistického odboje. V některých zdrojích je však jako autor uveden Jan Škára (1890-1952), jenž byl učitelem a kronikářem ve Veverské Bítýšce, což se na první pohled zdá logičtější.

Obálku knihy nakreslil akademický malíř, publicista a autor divadelních her Bohdan Chlad (1881-1930). Působil ve Veverské Bítýšce v divadelním odboru místního sokola. Bohdan Chlad byl prý nemanželským synem novináře Pankráce Krkošky.

Úvod a popis hradu (úvodní kapitola knihy)

Na Veveří devět věží, kdo nevěří, ať tam běží...

Když se skřivánčí píseň sypala s výše, když se rozbíjela o pluhy oráčů a zvonila v rozrytých brázdách kypřené půdy, tehdy věnec hor, vroubící městečko Veverskou Bítýšku, počal protkávati se zelení, v níž jako diadémy skvěly se skály v zapadajícím slunci, jež hořelo zlatem v oknech hradu Veveří. Obora dávno již zapomněla své zimní pohádky a aksamitové koberce kladla k nohám pamětníku šedé dávnověkosti. Potůček Veverka v předtuše čarovných chvil spěchal, aby pověděl, že krásou se zalévá celý kraj.

foto
Kresba z knihy Hrad Veveří a Veverská Bítýška z roku 1923. Viditelný je podpis A. Hanák.

Staneme u hradu. Vedle tmavých zdí starobylé tvrze, jež se vysoko tyčí, tulí se několik bílých bříz. Zrak těká, padá s křovinami do hlubokého příkopu, jenž upraven je v park, a do velebného ticha malebného toho obrazu zpívá kdesi kos... Vtom slyš ... Měděné údery hradních hodin... Století slyšíš odbíjeti a myšlenkami táhnou ti děje zašlých věků... hradní rytíři a panoši, krásné paní, krb ozářený, erby, zbraně, lesní rohy, houfnice v cimbuří a padací mosty, hladomorna, lid robotný a poddaný...

Sestupujeme na silnici, pohlížejíce na starobylý hrad, jenž přestavbami a přístavbami změnil svou dávnou podobu. Docházíme k parku a vidíme mohutné zdivo na strmících skaliskách s jižní strany. Hřeben hory, na němž se hrad Veveří rozkládá, jest hlubokým zářezem v park upraveným rozdělen ve dvé a dvě skupiny hradních budov na něm spojuje přes zářez kamenný most, sklenutý smělým obloukem. Nad širokými zdmi vznášejí starodávné stavby své věže.

Ve skupině východní je vlastní hrad. Most ústí až do jeho vrat. Tato budova má dvě patra se zasklenými okny do nádvoří. V přízemí jsou kuchyně, byty hospodyně a služebnictva, komory a skladiště. Široké chodby ozdobeny jsou sty srnčích, jeleních a daňčích parohů. V prvním a v druhém patře jsou nádherné komnaty, vyložené koberci, nábytkem z doby rokoka, originály obrazů a menšími dekoračními uměleckými předměty. Elegance vládne všude. Okna zvou nás k rozkošné vyhlídce.

Uprostřed téže části hradu se vypíná věž nepravidelně okrouhlá s hradními hodinami. V zadní části je kaple nyní opuštěná, nad ní štíhlá zvonice. Kaple snad nevznikla dříve než za vlády markrabího Jana, o němž je známo, že určil jí důchod z Mor. Kynic a ustanovil při ní kaplana. Zasvěcena byla sv. Prokopu. Od polovice 15. století není o ní a o kaplanech známosti až r. 1710. Tehdy se opět připomíná, avšak jako kaple sv. Václava a ne již sv. Prokopa. Pak zase není o ní zpráv, až r. 1838 konány v ní byly pro rodinu prince Gustava Wasy protestantské bohoslužby.

Příkré gotické střechy zámku i věže mluví o středověkém původu. Za zámkem je nádvoří s verandou, s níž je pěkný pohled na údolí řeky Švarcavy. Dále je zde sýpka, místnosti pro kočáry a konírny. Spojení hradu s vnějškem se mohlo díti také dvěma brankami na jedné straně a tmavou chodbou ze starých dob na druhé straně. Chodba bývala kdysi tajným východem.

V druhé skupině, západní (předhradí), jsou budovy s byty bývalého úřednictva a služebnictva, stáje a ovčírna a vše uzavírají vysoké bašty s věžemi. Brány chrání dva vjezdy do této skupiny jeden zdola z údolí, druhý svrchu s planiny nad hradem. U dolní brány jsou skleníky, v nichž se pěstují krásné květiny a keře.

Hrad působí vždy pěkným dojmem. Na jaře, když se příroda odívá zelenými závoji, nebo v létě, když bouře v horách duní a z temných mraků se blesky křižují, na podzim, když paprsky sluneční prorážejí ranní mlhy, dopadajíce na zlatožlutě zbarvené stráně, jimiž se táhne řítí jelenů, i v zimě, když modrou nocí vysoko plyne měsíc a bledým světlem omývá posněžené střechy.

Hrad je dobře zachovalý a po celý rok obydlen dvěma anglickými důstojníky s rodinami, kteří za majetníka hradu a panství bar. De Foresta, jenž stále sídlí v Londýně, panství spravují. Asi kilometr od hradu je panský dvůr (Nové Dvory), hostinec Kantina, níže při silnici prádelna s bytem zahradníkovým. Třeba hrad strmí na skále, poskytuje výhledu jen do údolí Švarcavy, jinak je okolními kopci převyšován.

foto
Hrad Veveří (pohled od skleníků). Zdroj: kniha Hrad Veveří a Veverská Bítýška (J. Škára, 1923).
Přehrada Brno
  O tomto webu Copyright © 2000-2017 Robert Vystrčil (kopírování bez souhlasu autora je zakázáno), fotograf