Brněnská přehrada
Úvodní stránka

Brněnská přehrada a okolí
průvodce kouzelnými místy

Bystrcký kostel
Brněnská přehrada
ski,tur,cyklo
Autor:
Robert Vystrčil
Brno-Bystrc
info@prygl.net
Doporučuji:
Brněnský plenér - sochy na Brněnské přehradě
Ubytování v okolí Brněnské přehrady
reklama reklama

V Brně se rodí nové rozhledny

Článek napsán 4. prosince 2007. Autor: Robert Vystrčil. (doplněno 6. a 7. 12. 2007)

Kohoutovický hotel Myslivna plánuje v jeho dosahu postavit rozhlednu. V Soběšicích místní spolek Soběšická garda vyhlídkovou stavbu na vrcholu Strom již téměř dokončil. Ostrovačičtí uvažují o rozhledně u Masarykova okruhu. A na kopec Holedná nad Jundrovem modelově umístil návrh své věže čerstvý absolvent brněnské stavební fakulty Petr Válek, přestože nevidí jako reálné prosazení stavby v této lokalitě. V tomto článku jsem se snažil zmapovat aktuální rozhlednovou situaci v okolí Brněnské přehrady. Možná to někoho inspiruje k vytvoření iniciativy ke stavbě nějaké rozhledny ve zdejším okolí. O své názory se podělte v diskuzním fóru.

Model rozhledny

Tímto celá myšlenka na vytvoření tohoto článku začala. Od čerstvého absolventa Stavební fakulty Vysokého učení technického (FAST VUT) Petra Válka jsem obdržel vizualizaci modelu 72 metrů vysoké vyhlídkové věže, kterou navrhl v rámci své diplomové práce. Petr uvedl: „Uvažoval jsem pro výpočty Jundrov, vrchol Holedná. Je odtamtud výhled, jak na Brno, tak i na přehradu. Z praktického hlediska to ale není nejlepší lokalita, protože se tam nachází chráněná obora, takže by asi neprošlo, kdyby to tam opravdu chtěl někdo postavit.“ Skutečně je to tak nereálné? Neuvažovalo se už o nějaké rozhledně ve zdejším okolí dříve? Jaká je aktuální situace? Pokusím se na tyto otázky odpovědět.

foto č. 1

Model rozhledny Petra Válka ve výpočtech lokalizovaný na Holednou, vizualizovaný však na stráni kopce Chvalovka nad přehradou nedaleko bystrckého sídliště. Jak jí to tu sluší?

Šance na rozhlednu na Holedné či v Podkomorských lesích

Holedná se nachází na katastru městské části Jundrov. Starosta Jundrova Miroslav Kolář ke zdejší případné rozhledně sdělil: „K tomu, zda by bylo reálné povolení výstavby rozhledny na Holedné, se nemůžeme vyjádřit. Jednalo by se asi o stavbu celoměstského zájmu na lesním pozemku, který je ve vlastnictví Statutárního města Brna. Na pozemcích lesních je každá stavba problematická. Zejména z hlediska ochrany přírody a ekologického. K tomu náleží vyjádření příslušných odborných útvarů Magistrátu města Brna (OÚPR, OŽP apod.). Samozřejmě k takovým stavbám mohou mít právo vyjádření i sdružení, která mají záležitosti ochrany přírody a ekologie ve svých programech.“

Požádal jsem tedy o vyjádření kompetentní odbory brněnského magistrátu. Ludmila Foltýnková z Odboru životního prostředí odpověděla: „Přírodní park Podkomorské lesy a část území Kohoutovicých lesů jsou navrženy k zařazení do Natury 2000. V případě návrhu rozhledny by bylo nutné jej posoudit tak, aby byly respektovány v předmětných územích nejprve zájmy ochrany přírody. Z důvodu ochrany krajinného rázu se v těchto územích neuvažovalo se zřízením rozhledny. Doporučujeme však předložit Váš návrh k nahlédnutí na OŽP MMB.“

Osobně nevidím jako nereálnou stavbu rozhledny ve zmíněných územích. Pokud by se přistoupilo k návrhu rozhledny citlivě vzhledem k okolní krajině, šance na její postavení by dle mého názoru byla. V devadesátých letech se prosadilo zbudování telekomunikační věže na Lipovém vrchu v Podkomorských lesích, která též výrazně ovlivnila zdejší krajinný ráz. Škoda, že se její funkce nespojila i s turistickou, mohla být vítanou atrakcí. Na toto téma mi napsal Vladislav Pospíšil z bystrckého stavebního odboru: „Stavební úřad jako orgán státní správy nemohl investorovi základnové stanice na Lipovém vrchu uložit jako povinnost příslušnou věž upravit současně jako rozhlednu.“

7. prosince mi přišlo poměrně pozitivní vyjádření Hany Bernardové z Odboru územního plánování a rozvoje MMB: „Z hlediska územně plánovacího tvoří severozápadní sektor města významné rekreační zázemí pro obyvatele Brna. Nachází se zde dvě vymezené rekreační oblasti (Brněnská přehrada a Holedná). Obecně lze považovat umístění rozhledny (rozhleden) na vybraných místech jako přínosné a pozitivní z hlediska rekreační vybavenosti příměstských lesů. Každý konkrétní záměr by však musel být posouzen individuálně, s ohledem na jeho umístění, dostupnost, zásah do lesních porostů a krajinný ráz území. Nezbytné by bylo v tomto případě projednání s Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVLHZ) a Odborem životního prostředí (OŽP) MMB. Pokud se týká nám známých záměrů – uvažovalo se o výstavbě rozhledny začleněné do vysílače pro digitální televizi v ploše TS (plocha pro technickou vybavenost – spoje) na Holedné na rozhraní k.ú. Kohoutovice, Žebětín a Jundrov. K tomuto záměru se náš odbor vyjadřoval kladně, neznáme však další průběh celé věci.“

Rozhledna u Myslivny v Kohoutovicích

Velmi zajímavé zprávy se ke mně dostaly od Jarmily Kejdové z úřadu v Kohoutovicích. Pro společnost Expotel (provozovatele hotelu Myslivna) bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby rozhledny při hotelu Myslivna. V rozhodnutí se o stavbě mluví jako o dočasné na 15 let. Dále z něj cituji: „Vyhlídková věž - rozhledna je situovaná na severovýchodní roh vedle stávající terasy hotelu Myslivna s přístupem z této terasy. Dle projektové dokumentace se jedná o ocelovou konstrukci na půdorysu čtverce o straně 3,94 m, v jehož rozích jsou nosné sloupy. Vnitřní ocelové čtyřramenné schodiště a horní plošina, která je kryta plechovou sedlovou stříškou, budou lemovány ocelovým zábradlím. Výška rozhledny je shodná s výškou hotelu, tj. 13,75 m nad úrovní terasy (16,25 m od úrovně terénu). Vstup na vyhlídkovou věž je umožněn současně pouze pro 10 osob.“

Žádost o stavební povolení však ještě nebyla podána. Proto jsem se zeptal přímo v hotelu, zdali s realizací stavby stále počítají. Ředitel hotelu Myslivna David Mazuch odpověděl: „Rozhledna se bude stavět, jakmile se vyřeší prodej hotelu Myslivna, což očekáváme někde na přelomu léta a podzimu 2008.“

Rozhledna nad Ostrovačicemi u Masarykova okruhu

V úvahách ostrovačického zastupitelstva se zatím pohybuje myšlenka o výstavbě rozhledny u hájenky Na Šípu. Ta se nachází při stoupání na Masarykův okruh nad hotelem Mičánek, její polohu si můžete prohlédnout na turistické mapě. Starosta Ostrovačic Tomáš Hájek mi uvedenému napsal: „V Ostrovačicích existuje úvaha o umístění rozhledny v lokalitě Na Šípu poblíž hájenky. Nejenom, že by se zde otevřel krásný pohled na velkou část údolí Boskovické brázdy, ale při výšce rozhledny kolem 35 - 40 m by přes zalesněnou Brněnskou vrchovinu bylo vidět i na východní stranu, tj. město Brno, Pálavu apod. Umístění rozhledny bylo vytipováno i pomocí jeřábu. V této chvíli však neuvažujeme o nějakém urychleném zahájení projektování či výstavby, protože řešíme jiné problémy. Pokud by se dal získat kontakt na někoho, kdo se těmito stavbami zabývá a ví i o možnostech získání finančních prostředků, např. formou dotací, jistě bychom tuto informaci uvítali.“

Situace v ostatních místech v okolí přehrady

Dotazy na situaci ohledně rozhleden jsem rozeslal i na další úřady brněnských městských částí i samostatných obcí v okolí přehrady. Kromě výše zmíněných míst se zatím s vyhlídkovou věží nikde nepočítá. Pro úplnost přikládám autentická vyjádření.

Hana Havlíčková, sekretariát MČ Brno-Žebětín: „Pan místostarosta, který má na starosti především kulturu a historii, o žádné historické ani současné iniciativě ohledně stavění rozhledny v blízkosti Žebětína neví.“

Karel Hledík, starosta MČ Brno-Komín: „Zatím postavení rozhledny v naší městské části neplánujeme, protože nemáme vhodný kopec. Ruský vrch a Chochola jsou moc malé. Holedná, Palackého kopec a Baba patří jinam.“

Eva Kubátová, Odbor životního prostředí MČ Brno-Bystrc: „Nemáme žádné informace o nějakém "rozhlednovém" záměru v Bystrci. Možná by bylo dobré se o tom pobavit s Lesy ČR (ti budují různá zařízení v lese za účelem odpočinku a mají možnost na to získat dotace).“

Dotázány byly e-mailem ještě obecní úřady v Kníničkách, Medlánkách, Rozdrojovicích, Veverské Bítýšce a Lesy města Brna, ale do uzávěrky tohoto článku se nestihly vyjádřit.

Rozhledna Strom v Soběšicích

V současné době se v Soběšicích dokončuje stavba rozhledny na významném krajinném prvku Strom (Ostrá horka). Podrobněji se o rozhledně můžete dočíst na stránkách Soběšické gardy.

Závěrem

V Česku je nyní podle webu Rozhledny.wz.cz 254 rozhleden, z toho 222 přístupných. Ve vzdálenosti do 30 km od města Brna jich najdete 16, můžete se podívat na seznam rozhleden, který jsem napsal v souvislosti s tímto článkem. O rozhledně vážně uvažuje i místní židlochovická radnice na dominantním kopci Výhon na jihu od Brna. Romantická kamenná rozhlednička Alexandrovka v lesích u Adamova pro změnu čeká na svoji opravu a momentálně je bohužel nepřístupná.

Pár motivačních vět (jak jsou rozhledny krásná záležitost)

Mnoho informací o českých rozhlednách se dočtete v knize Rozhledny Čech, Moravy a Slezska od Jana Nouzy z roku 1999. Uvádím dva úryvky z knížky, které mohou podpořit případnou rozhlednovou iniciativu.

„Kromě několika zemí střední Evropy, zejména Německa, České republiky, Rakouska a Maďarska, se s rozhlednami setkáme jen velmi sporadicky, přičemž pouze první dvě jmenované země si mohou konkurovat v počtu a hustotě těchto zvláštních staveb.“

„Všechny krásy české krajiny vyniknou vyniknou zejména tehdy, můžeme-li je pozorovat z výšky. Ne z okénka letadla, odkud už ztrácíme osobní kontakt s krajinou, ale spíše z míst, která jsou součástí zemského povrchu, pouze jej o několik desítek či stovek metrů převyšují: z vrcholů hor, odlesněných temen kopců, skalních vyhlídek a v neposlední řadě i ze staveb k tomu přímo určených – z rozhleden. Kolik nových a neotřelých pohledů na důvěrně známý kraj nám dovedou nabídnout. Kolik předtím netušených souvislostí mezi přírodou a životem lidí pomohou odhalit. A kolik duševní pohody a inspirace si z nich lze odnést, umíme-li s každým vystoupaným metrem odhodit alespoň část všedních starostí a radovat se z možnosti spatřit to, co je nám, pozemským tvorům, po většinu života odepřené.“

Přejít na:

Přehrada Brno
  O tomto webu Copyright © 2000-2017 Robert Vystrčil (kopírování bez souhlasu autora je zakázáno), fotograf