Brněnská přehrada a okolí
průvodce kouzelnými místy

Brněnská přehrada v hantecu

O jiných výrazech v hantecu - viz brněnské hantec.

Proč psát Prýgl nebo Prygl, ale ne Prigl

Název Brněnské přehrady v hantecu má poměrně rozkolísanou podobu. Lze ho najít zapsán různě po internetu jako Prýgl, Prygl, Prigl i Prígl, a dokonce i ve variantách s počátečním malým písmenem. Korektní možnosti jsou pouze dvě, a to Prýgl nebo Prygl. Proč? Čtěte dále...

Původ a význam slova Prýgl / Prygl

Vzhledem k tomu, že se nejedná o slovo spisovné, běžné slovníky ho nezachycují a jeho podoba se traduje spíše v mluvené podobě. V češtině však zvukový rozdíl mezi hláskami i a y není, proto pravidla pravopisu musíme hledat ve vývoji daného slova.

Hantecové pojmenování Brněnské přehrady patrně pochází z německého slova der Prügel, které znamená klacek, kyj nebo obušek a vyslovuje se tvrdě a spíše dlouze [ˈpʀyːɡəl]. Původ názvu se dá vysvětlit podle úzkého a dlouhého tvaru, který přehrada má - při pohledu do mapy klacek či křivou hůl totiž připomíná (zakřivení v oblasti hradu Veveří vytváří rukojeť, špička hole je v Bystrci).

Hantec se v Brně začal vytvářet kolem roku 1900 v komunitě tzv. Plotňáků. V té době však Brněnská přehrada ještě neexistovala. Byla postavena až v letech 1936-1940 a teprve po válce se postupně stala kultovním místem Brňáků. Pravděpodobně tedy až v 50. nebo 60. letech získala vlastní pojmenování v hantecu. A to slovem, které se již dříve užívalo pro klacek či zahnutou hůl (pouze počáteční písmeno se změnilo na velké).

Stanovisko Ústavu pro jazyk český

Neboť je hantec varietou češtiny, důležité odborné stanovisko podává Ústav pro jazyk český. Ten vzhledem k původu slova nedoporučuje podobu s i a doporučuje používání "tvrdé varianty". Nevylučuje Prýgl ani Prygl, dokonce ani varianty s malým p na začátku.¹⁾ Mnoho nářečních a slangových výrazů se vyskytuje v různých podobách, proto i tento název může mít dvě podoby.

Knižní publikace o hantecu

Vydal jsem se do Moravské zemské knihovny (MZK) a prošel veškeré knihy o hantecu, které mají v depozitáři. Neboť MZK má ze zákona nárok na povinný výtisk každé české publikace, knižní fond by zde měl být téměř úplný.

Velký slovník hantecu z roku 2000 je konzistentní se stanoviskem Ústavu pro jazyk český. Uvádí heslo Prýgl, Prygl, prygl = Brněnská přehrada; křivá hůl.²⁾ Připouští tedy dlouhou i krátkou variantu slova, avšak pouze s ypsilon. U varianty s malým počátečním písmenem není zcela jasné, zda se vztahuje jen k obecnému označení "křivá hůl".

Výrazný znalec brněnské hantýrky a prostředí brněnské bohémy Pavel Čiča Jelínek ve své knize Štatl z roku 1990 užívá variantu Prygl (krátké tvrdé y).³⁾

Slovníček s heslem Prýgl, Prygl a titulní strana knihy. Zdroj: Velký slovník hantecu z roku 2000.

Slovníček s heslem Prygl a titulní strana knihy. Zdroj: kniha Štatl (autor Pavel Jelínek - Čiča) z roku 1990.

Ve slovníku v závěru Velké knihy hantecu je uvedeno heslo Prýgl, Prygl, prygl = Brněnská přehrada; křivá hůl, tedy stejně jako ve Velkém slovníku hantecu. V textu knihy se objevuje varianta Prygl.⁴⁾

V povídkovém textu ve Velké knize lochecu se vyskytuje slovo Prygl, v přepisech písní, které jsou součástí publikace, se uvádí vždy dlouhé varianty - Prýgl nebo prýgl.⁵⁾

Ukázky z Velké knihy hantecu - část slovníku a příběh Rudy na Pryglu.

Prýgl blues - notový zápis i text písně. Zdroj: Velká kniha lochecu z roku 2001.

V povídce Velikonoce v knize Špígl hantecu: zrcadlo mluvy její autor Leoš Toman užívá slovo prygl.⁶⁾

Ve sbírce povídek Storky z Erbecu ze stejného nakladatelství jako předchozí zdroj se o Brněnské přehradě píše několikrát. Vyskytují se tu výrazy Prygl i prygl a objevuje se i sousloví "pryglový most", které v přiloženém slovníčku překládají jako "tyčkový most".⁷⁾

Povídka Velikonoce (autor Leoš Toman), v níž je zmíněno slovo prygl. Zdroj: Špígl hantecu z roku 1999.

Povídka Jen tak (autor Aleš Agi Bojanovský), situovaná na Brněnskou přehradu. Zdroj: Storky z Erbecu z roku 2001.

Brněnský básník Petr Moučka, který převedl Máchův Máj do hantecu a situoval jej do prostředí Brněnské přehrady, v textu básně několikrát užívá slovo Prýgl. Samotný název básně je však uveden jako PRYGL-RÁJ.⁸⁾

V útlém leporelu Dorozumět se hantecem snadno a rychle od velkého popularizátora hantecu Honzy Hlaváčky je uvedena přehrada jako prygl.⁹⁾

Zvukové nahrávky hantecu

Písně a příběhy v hantecu byly též vydány na několika CD nosičích.

V albu Hantec 2, Na plný kule z roku 1995 se o Prýglu zpívá ve dvou písních. Ukázky si zde můžete poslechnout.¹⁰⁾

Voko bere (interpret Bodlák + Bokomara): (vyslovováno dlouze)

Zoncna z Pryglu: (interpret Passingl Band): (vyslovováno krátce)

V albu Hantec 3 z roku 1999 od skupiny Bokomara zpívá o Brněnské přehradě Pavel Dobeš.¹¹⁾

Sejdeme se za chvílu: (vyslovováno krátce)

Album Radek Rettegy & Los Brňos z roku 2000 od kultovní brněnské trampské kapely je plné písniček v hantecu. V několika z nich se objevuje Brněnská přehrada. V přiloženém bookletu jsou uvedeny texty písní, všude se uvádí dlouhá varianta (Prýgl). Při zpěvu je dlouhá varianta též zřetelná, až na píseň Sezóna na Prýglu.¹²⁾

Prýgl blues: (vyslovováno dlouze)

Sezóna na Prýglu: (vyslovováno spíše krátce)

Američan ve štatlu: (vyslovováno dlouze)

Brněnské jety: (vyslovováno dlouze)

Štatl: (vyslovováno dlouze)

V albu pohádek převyprávěných do hantecu Hantec do betle z roku 2006 Flájboj Eda slovo prygl zmiňuje v jednom příběhu.¹³⁾

Fógl Fajrák a liška Zrzoňa: (vyslovováno spíše krátce)

Závěr

Pro určení pravopisu zkoumaného slova je nutné vyřešit tři otázky - tvrdé či měkké i/y, délku dané samohlásky a velikost počátečního písmene.

Varianty s měkkým i se nevyskytují v žádné (na začátku roku 2016) dostupné knižní publikaci ani na přebalu CD, svědčí proti nim původ slova, stanovisko Ústavu pro jazyk český i standardní český pravopis. Zde je tedy rozhodnutí jednoznačné - správně je ypsilon.

Otázka velikosti počátečního písmene je pro mě také vyřešená. Pokud pod slovem Prýgl (Prygl) myslíme konkrétně Brněnskou přehradu, jde o její název a ten by se měl psát s velkým písmenem. Slova prygl či prýgl jsou taky správně, ale označují obecné pojmy - buď křivou hůl (klacek) nebo vodní plochu obecně (např. Červené prygl = Rudé moře).

Odpověď na otázku správné délky hlásky y/ý asi najít nelze. V některých publikacích se vyskytují pojmy Prýgl a Prygl dokonce zároveň. V knihách se častěji objevuje varianta Prygl, v písních je spíše mírná převaha podoby Prýgl. Nejednoznačnost délky hlásek v hantecu je však pro něj charakteristická. Týká se to i jiných slov, např. krygl vs. krýgl (půllitr), Vystec vs. Výstec (brněnské výstaviště), Zamilec vs. Zámilec (Zamilovaný hájek) atd.

Mně osobně je sympatičtější dlouhá varianta (stejně jako v podobném slově krýgl), a proto na tomto webu používám pojmenování Prýgl.

Poznámka k dlouhé/krátké variantě: Existují názory, že dlouhá varianta (Prýgl) je čechismus, ve smyslu, že je ovlivněna jazykem lidí z Čech. Nevím, zda je to pravda. Pokud by byla, není to přesto argument proti této variantě. Brněnský hantec obecně má některé znaky, které užívají dialekty češtiny na území historické země Čechy. Např. změnu koncového "é" na "ý" (dobré > dobrý) nebo protetické "v-" u slov začínajících na "o-" (okolo > vokolo).

Slovo "prýgl" a "prygl" v jiných krajích

Zajímavostí je, že slovo "prýgl" ve významu klacek nebo druh dřeva se vyskytuje i v historických pramenech z jiných krajů.

V článku Sezení obecního zastupitelstva v Plzni, který vyšel v Plzeňském deníku 7.9.1876 na straně č. 2, se píše "Ve vzdáleném Bušovickém revíru jest polenové dříví za 6 zl., prýgl za 5 zl., klackové za 4 zl. a průsekové za 3 zl."

Publikace Naše Horácko jindy a nyní vydaná v roce 1893 ve Velkém Meziříčí na straně 66 obsahuje text "Přišly na ni cign - kozy, sežraly jí kraut - zelí, ona vzala prygl - klacek, usekla jim švajf - ocásek."

O Brněnské přehradě v hantecu - úryvky z knih

Úryvek z povídky Mlha (Kniha Štatl od Pavla Jelínka - Čiči):³⁾

Medlaňák, to je kopec jak holá hlava, a za nim, to už není vidět ani náhodó, je Prygl a nové Masec. Ta voda z Pryglu se nedá pit - pré je dokonce radioaktivní a radioaktivita, jak je známo, nebolí, takže ju všichni, až na pár rozumnéch alkoholiků, pijeme.

Až se Prygl provalí (ze sbírky básní o Brně z repertoáru skupiny Karabina):³⁾

Až se Prygl provalí
nebudeme zófalí.
Nikdo nesmí ztrácet čas
vyběhneme na Špilas.

Štatl (ze sbírky básní o Brně z repertoáru skupiny Karabina):³⁾

Kdo štatl nezná -
učit se, učit se, učit se -
Kénik, Prygl, Oltec,
Majlont, Šimice...

Použité zdroje

• 1) Mgr. Kamila Smejkalová, Ph. D., Ústav pro jazyk český (ÚJČ), oficiální e-mailová korespondence [online], 14. 3. 2003.
• 2) DVORNÍK, Petr (ed.) a Pavel KOPŘIVA (ed.). Velký slovník hantecu: [hanteco-český, česko-hantecový]. 1. vyd. Brno: FT Records, 2000, 234 s.
• 3) ČIČA JELÍNEK, Pavel. Štatl. 2. vyd. Brno: Rozrazil, 1990, 63 s. ISBN 80-900182-6-2.
• 4) KOPŘIVA, Pavel, Petr DVORNÍK a Pavel ČIČA JELÍNEK. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno: FT Records, 1999, 175 s., [8] s. obrazových příloh.
• 5) ČIČA JELÍNEK, Pavel. Velká kniha lochecu: (vo štatlu a hantecu). Brno: FT Records, 2001, 236 s.
• 6) TOMAN, Leoš. Špígl hantecu: zrcadlo mluvy. 1. vyd. Brno: Sursum, 1999, 84 s. ISBN 80-85799-67-7.
• 7) Storky z Erbecu. Tišnov: Sursum, 2001, 162 s. ISBN 80-7323-009-7.
• 8) MOUČKA, Petr. PRYGL-RÁJ. ŠMAJS, Josef (ed.). Aby Země nebyla jen hrobem: literatura, kultura, příroda. Vyd. 1. Praha: Obec spisovatelů, 2011, s. 217-220. ISBN 978-80-904218-8-2.
• 9) HLAVÁČEK, Honza. Dorozumět se hantecem snadno a rychle: základní fráze a obraty, potřebné pro přežití v městě Brně--. Brno: Jan Hlaváček, 2015, [18] s. ISBN 978-80-260-7610-0.
• 10) Hantec 2, Na plný kule. Brno: FT Records, p1995, p1997, 1 CD.
• 11) BOKOMARA. Hantec 3. Brno: FT Records, p1999, 1 zvuková deska. .
• 12) RETTEGY, Radek. Radek Rettegy & Los Brňos. Brno: FT Records, p2000, 1 zvuková deska.
• 13) FLÁJBOJ EDA. Hantec do betle. Brno: FT Records, p2006, 1 zvuková deska (79:07).